Článek
V momentě, kdy si Viktor Ujčík nabral puk na čepel hole, slávistická obrana zůstala zkoprněle stát. Nikdo se k Ujčíkovi neměl. „Vůbec nikdo. Asi koukali, co tam dělám. Třeba si mysleli, že je přerušená hra, že ten puk hodím rozhodčímu do ruky,“ vtipkoval po zápase před novináři Ujčík. Ačkoliv měl i kvůli drtivé výhře dobrou náladu, přiznal, že jej mrzí, že povedenou fintu nedotáhl k radostnému konci.
„Všechno to vyšlo úplně ideálně, akorát ty ruce to nedotáhly do konce. Na sto procent jsem v tu chvíli věřil, že to je gól. Stačilo strašně málo. Mrzí mě to,“ zamračil se Ujčík. Dobře přitom věděl, co mu nakonec zlomilo vaz. „Okamžik, kdy puk překlopuji do brány, jsem trošku odflákl. Možná to i lízlo břevno. Kdybych to nepodcenil, byl by z toho hezký gól.
Slávistický brankář Furch přiznal, že o Ujčíkově parádičce věděl již z dřívějška. Když to vítkovický útočník zjistil, jen se lehce pousmál. „Jedna věc je, že o tom věděl. Druhá věc je, že tam stejně měl místo. Stačilo ho jen překvapit,“ reagoval šestatřicetiletý útočník.
Ujčík podobné finty na tréninku piluje již od začátku sezóny. Dobře ví, že pro soupeřovy obránce i samotného gólmana je vzniklá situace značně nepříjemná. „Beci se musí rozhodnout. Půjdou na mě z jedné strany, když vědí, že vyrazím z druhé? To radši zůstanou před bránou,“ snaží se vžít do pocitů bránících hráčů. Stejné je to i s gólmanem. „Pro něj to musí být hrozně nepříjemný. Vůbec totiž nevidí, kde je puk. Když mu to tam jako levák šikovně hodím, neměl by to chytit,“ myslí si.
Nesmí to přenést únosnou hranici
Na Slavii to nebylo poprvé, kdy se vítkovický šikula k tomuto netradičnímu kroku odhodlal. Jeho trik měl premiéru v předkole play-off proti Liberci. „Tam mi to těsně před zakončením sjelo.“ I když si na podobnou kulišárnu Ujčík často během zápasu vzpomene, nesmí to přerůst určitou hranici. „Člověk nad tím celou sezónu přemýšlí, nesmí se tím ale zase nechat rozhodit. Může se třeba uvolnit spoluhráč před bránou a já ho neuvidím.“
Když měl Ujčík prozradit tajemství svého triku, zprvu se chvíli, i když se smíchem, ošíval. „To mám patentované, nikomu to neukážu.“ Posléze ale přeci jen povolil. „Hokejky CCM jsou tenké, puk jde na ně dobře nabrat. Jak je čepel úzká, puk mi na špičku najede. Musí ale být čas, důležitý je i dobrý led, aby si na něm puk sklouzl,“ vyjmenovává Ujčík nezbytné faktory k úspěšnému provedení.
Ujčík: Třeba to letos ještě udělám
Nyní ale musí počítat, že se gólmani soupeře na jeho fintu dobře připraví. Nějaký čas ji proto nejspíše bude muset nechat zanést prachem. „Nejde to udělat pokaždé. I ten gólman si už určitě dá pozor a nebude tak hloupý,“ dobře ví Ujčík. Přesto se ale nevzdává myšlenky, že v této sezóně se ještě prostor najde. „Třeba to ještě letos udělám.“ Kdyby to vyšlo, byla by to lahůdka pro fajnšmekry.
| OČIMA DOMINIKA FURCHA, GÓLMANA SLAVIE: |
| Věděl jsem, že už to v průběhu sezóny zkusil. I tak mě to ale docela překvapilo. Když si dal puk na lopatu, úplně se mi ztratil. Najednou jsem ho viděl u pravého ucha. Vůbec nevím, kam se to nakonec odrazilo. Byl jsem docela překvapený. Uvidíme, jestli to ještě někdy zkusí. |
