Článek
Oproti derby se Spartou zápas mnoho kvality nepobral. Bylo to tím, že Zlín přijel s defenzivní taktikou, která vám nevyhovovala?
Defenzivní taktika Zlína, málo lidí, hokej tedy nebyl nic moc. Nebylo to jako se Spartou, kdy se létalo nahoru dolů. Dneska bylo důležité sebrat body. Když koukám na tabulku, tak ostatní týmy okolo nás taky vyhrály, ale dva body jsou dobré. Tři by byly skvělé, ale nesmíme toho chtít moc.
Dá se tedy toto vítězství označit za vydřené?
Neřekl bych, že vydřené. Byl to takový klasický zápas se Zlínem v této sezóně. Málo gólů, Zlínu se povedl jeden brejk, my jsme se štěstím vyrovnali. Všechno spělo do prodloužení, na konci jsme ale měli víc chuti vyhrát a nakonec se to podařilo. Ale je pravda, že zápas byl takovej divnej. Proti Zlínu se prostě hraje divně.
V jakém smyslu?
Zlín se nikam nehrne, blbě se proti němu prosazuje. Člověk nechce udělat chybu, aby nedostal gól. Proto je to i z naší strany opatrné. Potřebujeme sbírat body, a když se soupeř nežene dopředu, my se tam neženeme taky. Všechny týmy by chtěly útočit a hrát hezký hokej, ale to my v naší situaci nemůžeme. Bohužel. To může Sparta nebo Plzeň, my musíme myslet na to, abychom sbírali body.
To se vám v úterý podařilo, vy jste k tomu přispěl jedním gólem, když jste ve druhé části srovnával na 1:1.
Zrovna jsme si v minulém zápase s Hertlíkem (spoluhráčem Tomášem Hertlem - pozn. aut.) říkali, že si pořád sjíždíme někam do rohu. Tak jsme se dohodli, že si zkusím najet před bránu. Tak trochu to čekal a vyšlo to.
Oddechl jste si, že se vám podařilo rozhodnout už v prodloužení a zápas tak nedospěl do nájezdů? V nich jste totiž v této sezóně proti Zlínu už dvakrát neuspěli...
Hlavně jsme rádi, že jsme rozhodli a ten gól dali my.
Když už jsme zmínil zápas se Spartou, rozdíl byl i v divácké kulise. Zatímco na derby dorazilo přes 11 tisíc fanoušků, rekordní návštěva sezóny, utkání se Zlínem oficiálně vidělo jen 2763 diváků, což byl ještě hodně nadnesený počet. Jaké bylo vyjet před duelem na led a vidět tak diametrální rozdíl?
Nedá se nic dělat, už jsme na to tak nějak zvyklí. Překvapení to spíš bylo proti Spartě, kdy jsme si to opravdu užili. Jsou mužstva, na která diváci chodí a někde je to horší. Tak to prostě je.
Je toto další motivace v boji o play-off? Tedy zažít více podobných divácky atraktivnějších zápasů?
Těch motivací tam je... Ale naši fanoušci by si to určitě zasloužili. I když přijde dvanáct set lidí, kotel je skoro pořád stejný. Snažíme se udělat všechno pro to, aby i oni si atmosféru play-off užili. Uvidíme, jak to dopadne.
Sám už jste uvedl, že konkurenti Slavie v boji o desítku Litvínov s Kladnem vyhráli. Co to udělá s psychikou, když i přes vítězství jste zase manko na mužstva před sebou neumazali?
S psychikou to neudělá nic. Samozřejmě víme, jak tabulka vypadá, ale jsme rádi, že jsme vyhráli. Moc zápasů už není, potřebujeme bodovat v každém a hlavně porážet mužstva okolo nás. Teď nás čekají Vary, což bude hodně důležité utkání.
Slavia byla v minulých sezónách pověstná tím, že v krizových situacích dokázala pokaždé zabrat. Máte pocit, že je tomu tak i nyní?
Tak urči (zarazí se a nedopoví, když si vzpomene na tradiční odpověď sportovců na otázku). Tak určitě! (říká už v odlehčeném tónu a hlasitě se směje). Tak určitěééé! (pokračuje se smíchem). Hele, určitě, no. Potřebovali jsme udělat dva tři zápasy v kuse, abychom získali sebevědomí. Přeci jenom se hraje blbě, když jeden zápas vyhrajete a další prohrajete. To pak pohoda není. Teď se nám podařilo udělat tři zápasy, se Spartou jsme sice prohráli, ale bylo to z naší strany dobré, muselo se to líbit i lidem. A proti Zlínu jsme opět vyhráli. Když se sbírají body, sebevědomí narůstá. Hokej je ze třiceti čtyřiceti procent jenom o sebevědomí.
Cítíte z pozice kapitána, že už jste opět tou semknutou Slavií, jejíž hokej je pro ostatní týmy nepříjemný?
Řekl bych, že v začátku sezóny nám trochu chyběli zkušenější hráči. Teď přišli kluci jako Ali (Jan Alinč) nebo Michal Vondrka, dobře si s nimi sedl Pospec (Tomáš Pospíšil), Kůra (Tomáš Kůrka) se taky chytil. Když se podíváte na mančafty, které vyhrávají, většinou rozhodují jejich první pětky. Jsem rád, že se chytla i ta naše.
Navíc Slavia nyní dostává jen minimum branek, to je také velké plus.
To souvisí s tím, že jsme předtím nebyli nebezpeční, moc jsme neútočili. A když hrajete jen z obrany, střely (na vlastní branku) přicházejí a chyby se dějí. Když jste víc na puku a víc útočíte... Když se díváte na Barcelonu, tak ta nepotřebuje bránit. Protože má pořád balon a pořád útočí. My už jsme teď soupeřům vyrovnaní a někdy je předčíme. Předtím jsme byli vyloženě pasivní a člověk se v tom utápěl.
