Článek
Nejraději by rovněž zvolil klasický český model prožití svátků. Pohádky od rána do večera, bramborový salát, spousta jídla. "Už když jsem byl kluk, tak se mi to líbilo. Jídlo je připravené z minulého dne, televize neustále zapnutá," směje se, ale tentokrát bude mít vánoční itinerář trochu narušený.
"Pětadvacátého hrajeme, a ještě k tomu ve Znojmě," představí si úmornou cestu autobusem. "To znamená, že i na Štědrý den budeme trénovat," pokrčí rameny. "Ani v Rusku se přitom nehrálo, tehdy bylo volno."
Píše dopisy Ježíškovi
Co si ale nechce nechat ujít, je každoroční vánoční klasika: pohádka Mrazík. "Sice neznám nazpaměť všechny ty hlášky, ale pokaždé se rád podívám," tvrdí Šlégr a připomíná své další favority. "Císařův pekař a Pekařův císař, Pyšná princezna. Některé filmy prostě nemají chybu."
Pokud by však Vánoce byly jen pro dospělé, neváhal by je Šlégr snad i zrušit. "Na rozdávání dárků moc nevěřím, jiné je to ale u dětí. Když vidím dcerku, s jakou chutí rozbaluje pod stromečkem, tak na světě nic lepšího neexistuje. Pro malou pořád píšu dopisy Ježíškovi," říká pyšný otec, který rád oslavuje i Silvestra, ale zase jen v kruhu rodiny.
"Nedokázal bych se někam jít bavit a nechat děti doma, to mi nesedí. Já tak byl prostě vychovaný, že se má držet pohromadě."
Hlinkův odchod stále bolí
Když ale bude letos bilancovat rok, nebude to moc příjemné. Šlégra v srpnu strašlivě zasáhla tragická smrt Ivana Hlinky. "Jako by mi umřel táta," hlesl tehdy zdrceně. "Ta situace byla hrozná, nejde přes ni jen tak přejít. Život je někdy strašně krutý, ale bohužel s tím nemůžeme už nic udělat."
Žádný rok ale podle Šlégra není úplně černý. "Děly se i jiné věci. Ačkoli jsme nedosáhli při mistrovství světa na medaili, tak jsme se fanouškům alespoň na Světovém poháru rehabilitovali slušným hokejem. Pro náš pocit to bylo moc důležité," říká.
