Článek
Uvítaly vás ve slávistické kabině narážky na sparťanskou minulost?
Tak Jarda Bednář se hned ozval, ten si nikdy neodpustí nějaké narážky.
Přitom zrovna on také hrál za oba pražské kluby...
Přesně tak, jenže Bedýnka takový už prostě je, s tím nic nenadělám. Ale beru to tak, že mě kluci vzali za svého.
Obavy z přijetí slávistickými fanoušky jste neměl?
Ne, to vůbec. Na pražský led jsem se jako domácí hráč vrátil po více než pěti letech a určitě jsem ani tehdy nepatřil mezi nesmiřitelné sparťany. Budu se snažit odvádět pro Slavii co nejlepší práci.
Není vám ale líto, že jste odešel z Mountfieldu, který hraje nahoře v tabulce?
Doufám, že tohle pro mě bude lepší řešení, protože když vás v týmu nikdo nechce, tak proč tam zůstávat. Je lepší jít někam, kde o vás stojí. Žádná hořkost ale ve mně není, to je prostě hokejový život.
Mohl jste nějak ovlivnit, že půjdete právě do Slavie?
Trochu jo. Hlavní ale bylo, aby o mě Slavia vůbec měla zájem. Když se stalo, tak jsem řekl, že ji stoprocentně beru. Asi čtrnáct dnů dopředu jsem věděl, že půjdu pryč z Hradce. Jednalo se s několika kluby, ale pro mě byla Slavia nejlepší volbou.
Povzbudilo vás, že jste si v jejím dresu už připsal i gólovou asistenci?
Hlavně, že z toho padla branka, která přispěla k výhře nad Kladnem. Není to pro mne snadné, po jediném pořádném tréninku jsem musel stihnout dva zápasy během tří dnů. Zvykám si na nové spoluhráče i na trošku odlišný systém hry. Snad postupem času budu jen lepší a lepší.
