Článek
"Těžko mluvit o tom, že by přišla nějaká úleva. Sedm porážek v řadě jsem ale snášel už opravdu špatně, nakonec ve mně bouchly saze a řekl jsem, že mohu i skončit. Teď ale všude kolem slyším, ať zůstanu. Vůbec jsem netušil, že rozpoutám takový poprask," tvrdí Růžička a prozrazuje, že za poslední dva dny dostal snad víc povzbudivých esemesek, než když Slavii přivedl k titulu.
"Dost lidí si možná myslelo, že když teď ještě jednou prohrajeme, tak já od toho půjdu, ale ono to zase není tak jednoduché. Nevím, zda bych před hráče dokázal předhodit nového trenéra a říct jim dělejte, já si půjdu sednout nahoru a budu na to jen koukat. Zvlášť, když za mnou teď chodí, abych nebláznil, že je musím trénovat dál," míní Růžička.
Jenom první krok
I přes největší krizi Slavie od listopadu 2000, kdy se postavil na její střídačku, má Růžička do trénování stále velkou chuť. "Zdá se mi, že nemohu odejít ze slávistické lodě, i když se třeba teď trochu potápí, to opravdu není můj styl," přiznává.
"Hrajeme i za něj. Je to velká autorita a většina z nás je mu vděčná, že jsou v klubu takové podmínky a že vše funguje na maximálně profesionální úrovni," řekl na adresu kouče autor hattricku do vítkovické sítě David Hruška.
"Teď je nejdůležitější, že se konečně vyhrálo a taky jsem rád, že do branky už zase vlezl Franěk a dokázal, že může chytat. Věřím, že tohle všehno nás může nastartovat, hlavně psychicky potřebujeme jít nahoru. Hráči pořád hrozně chtějí. Pořád rozebíráme, kde je chyba, ale připomíná mi to domeček z karet. Jakmile se jedna pohne, začne to padat a je důležité to zastavit. První krok byl proti Vítkovicím, další musí přijít s Plzní," uvažuje kouč.
