Článek
Takový byl váš plán, pokusit se o trhák?
Závod byl strašně pomalý, takový můj nedělní klus. Fakt hrozné. Tak jsem si říkala, že holky jsou ve finiši strašně silné, tak je zkusím trošku urvat, ale nevyšlo to. Já chtěla jít dopředu už dřív, ale byla jsem tam dost zavřená, roli hrál i respekt ze soupeřek. Pak jsem si řekla, že to je poslední závod v sezóně, tak to zkusím.
Nebála jste se, jestli vydržíte se silami až do konce?
Ještě jsem skoro spadla na dvoustovce. Měla jsem co dělat, abych to nějak doklopýtala.
Ale za tu atmosféru to stálo, co říkáte?
Ta byla neskutečná. Normálně mi brněly nohy, jak jsem přišla na stadión. Děti řvaly, fakt úžasné.
I trenér Augustin Šulc vás pochválil?
Byl spokojený. Říkal, že se s tím nedalo nic jiného dělat, jenom to prostě zkusit.
Letos jste si tu zaběhla osobní rekord na Zlaté tretře, bylo to při Kontinentálním poháru jiné?
Přišlo mi, že je tady mnohem lepší atmosféra než na Tretře. Nevím proč, možná i tím, že na Tretře letos nebylo tolik lidí. Bylo to tu super.
Reprezentovala jste evropský tým spolu s Polkou Sofií Ennaouiovou. Řešily jste spolu taktiku?
Ona se moc nechce bavit. Já bych i chtěla, ale ona moc ne.
Před závodem jste měli i týmový mítink s kapitánem Colinem Jacksonem. Jaký byl?
Přiznám se, že mám dost mezery v angličtině, tak jsem na něj dívala, jak mu to sluší. (úsměv) Ale byla to docela nuda. Byli jsme tam asi hodinu a skoro jsem tam usnula.
Podle plánu jste na stadión vyrazila ze svého domova?
Přesně tak, spala jsem v Českém Těšíne, pak jsem šla s pejskama ven a přijela.
Vaše zatím životní sezóna s pátým místem v Evropě skončila. Na co se těšíte?
Konečně pojedu za babičkou odpočinu si od běhání. Tak tři týdny až měsíc.
