Článek
Je vůbec něco, co vám kazí radost z letošní sezóny?
Byla skvělá, nemám si na co stěžovat. Tak stabilní výkonnost jsem si ani nepředstavoval. Když o něco šlo a nebyl jsem zraněný, pokaždé jsem hodil za 85 metrů, třikrát jsem byl druhý, jinak jsem všechno vyhrál. To bych před začátkem sezóny bral všema deseti. Jediné, co mě malinko mrzí, že mi to neulítlo na osobní rekord nebo někam k té devadesátce. Když se sešly podmínky, chybělo zdraví.
Ke které z vašich dvou diamantových trofejí vedla těžší cesta? K loňské, nebo letošní?
Každý rok byl jiný. Loňský byl nováčkovský, poprvé jsem začal vyhrávat, tak to byl spíš boj v hlavě do poslední chvíle, v tom to bylo těžší. Letos jsem se zase víc trápil se zdravím.
Zmínil jste zdraví, v jakém stavu tedy zakončilo sezónu vaše bolavé koleno?
Mírně se to zase zhoršilo, ale nic dramatického, už je konec. Dám mu klid a pomalu začnu rehabilitovat a posilovat, ať pak nejdu do přípravy z ničeho.
Zakončil jste v Bruselu sezónu nějakou oslavou?
Konala se tam jamajská party, ale ani nevím, jestli na ni nějací oštěpaři šli. Já jsem s manažerem Alfonsem Juckem seděl do pozdních hodin v hotelovém baru a tam jsme se s ostatníma klukama různě potkávali.
Nebylo vám až líto Fina Pitkämäkiho? V Moskvě jste ho porazil o deset centimetrů, v Diamantové lize o dva body…
Spíš jsme se bavili o tom, jak měl konec sezóny našlapaný, házel teď třikrát během týdne, tak toho měl plný brýle. Trochu líto mi ho samozřejmě bylo, ale aspoň to dopadlo spravedlivě, že vyhrál v pátek, což pro něj byla taková náplast.
Ale proto jste ho jistě vyhrát nenechal…
To ne. (úsměv) Já se snažil ho ještě přehodit, ale už mi v dalších pokusech tolik nešly nohy podobně jako na mistrovství světa, ta tréninkové absence se projevila.
Trofeje pro vítěze jsou hodně velké, máte je kam na ubytovně Dukly poskládat?
Vezu si ji domů, ale je strašně těžká, až zbytečně robustní. Taška s ní se pěkně pronesla.
Na jak dlouho si teď dopřejete volno od tréninku?
Mám ještě nějaké povinnosti, ale volno bychom měli mít asi do 6. listopadu.
Už se těšíte, až se do přípravy naplno zapojí i Barbora Špotáková?
Určitě těším, bude to zase oživení. Přibude nejen Bára, ale také její pes Kevinka a asi i malý Janek. (úsměv) Určitě se Báře trochu přizpůsobíme, bude to zase pestřejší.
Jste v nominaci na nejlepšího atleta Evropy, dáváte si šance na úspěch?
Tolik to nesleduju, ale ta mužská část je hodně nabitá. Je tam Farah, Bondarenko, samá velká jména. Na první místo nemám šanci, ale mezi ženami je Zuzka Hejnová favoritkou.
