Šílenost, nebo zápis do atletické historie? Místo formulí vyrazí na okruh běžci

Kde? Na autodromu v italské Monze. Kdy? Zatím přísně tajné, zřejmě během května. Organizátoři pokusu o výrazný zápis do atletické historie informace pouštějí jen pozvolna.

Co je v tuto chvíli jasné? Především jména tří aspirantů na čas začínající jedničkou. Jsou jimi olympijský vítěz z Ria Keňan Eliud Kipchoge, Etiopan Lelisa Desisa, jenž vyhrál teroristickými útoky smutně proslulý maratón v Bostonu před čtyřmi lety, a Zersenay Tadese z Eritreje, světový rekordman na půlmaratónské trati.

Nike jim nachystal špičkové zázemí, o přípravu se stará tým trenérů, psychologů, výrobců sportovního oblečení, výživových poradců a dalších specialistů. A jistě také slušnou finanční odměnu za to, že se rozhodli vzdát lukrativních startů na některém z jarních maratónů.

Prognózy jejich snažení příliš nenahrávají. Vždyť světový rekord Dennise Kimetta má nyní hodnotu 2:02:57, stáhnout ho pod dvě hodiny by znamenalo ubrat z něj dvě a půl procenta. V praxi to obnáší čtyři sekundy na každém kilometru. Čistě statisticky by podle toho, jak se rekord posouval v posledních desítkách let, hranice dvou hodin měla padnout kolem roku 2075.

„Nemyslím, že to je šílené, máme reálnou šanci, proto jsem do toho šel,“ ujišťuje Kipchoge, s výkonem 2:03:05 třetí nejrychlejší muž maratónské historie. „Až padne hranice dvou hodin, zbavíme se představy, že člověk má nějaké limity,“ je přesvědčený dvaatřicetiletý vytrvalec.

Právě jemu jsou dávány největší šance na prolomení bájné běžecké mety. Když v Monze proběhlo začátkem března testování na půlmaratónské trati, zvládl ji Kipchoge za 59:17. Teď už „jen“ podobným tempem zvládnout i druhou polovinu závodu.

„Osobně spíš nevěřím, že by dvě hodiny padly,“ tvrdí nejlepší český vytrvalec současnosti Jiří Homoláč. „Ale když Tergat před čtrnácti lety zaběhl pod 2:05, také se řešilo, jestli je to hranice lidských možností. A už se běželo pod 2:03,“ připomíná, že úplnou sci-fi projekt není.

„Kipchoge v testu běžel rychle, poběží se na kvalitním asfaltu bez nerovností, vodiči jsou schopni v trojúhelníkovém rozestavení před ním rozrážet vzduch jako když letí kachny… Ale stáhnout tři minuty je dost,“ přemítá Homoláč.

Proč padla volba na Monzu? Má ideální (takřka nulové) převýšení, kvalitní asfalt, je schována za stromy tlumícími sluneční žár i vítr… Rekordní pokus má proběhnout jen na části autodromu, na němž krouží piloti formule 1 při Velké ceně Itálie.

Takzvaný juniorský okruh měří 2405 metrů, běžci ho tedy budou muset obkroužit více než sedmnáctkrát. „Klasické městské okruhy nejsou příliš rovné, tady běžce nečekají žádné kostky či nerovnosti. Bude to skoro jako by běželi na dráze, akorát na takové vzdálenosti si nepřetíží nohu v zatáčkách,“ líčí Homoláč.

Významnou částí projektu ze strany oděvní firmy je pochopitelně vývoj speciální obuvi. Může i ta ukrojit pár sekund? „Určitě může,“ přikyvuje Homoláč. „Adidas teď vyvinul také boty Sub2 a Kipsang v Tokiu zaběhl traťový rekord o dvě minuty. Když bota dokáže vracet energii, je lehká a měkká, může hodně pomoct,“ ujišťuje Homoláč.