Článek
Jenže v malých sportech je tato profese neuživí. A trénovat nebo dělat asistenty nemohou všichni. Navíc automaticky neplatí, že úspěšný sportovec musí být i dobrým trenérem.
Z dalších sportovců se stali funkcionáři. Připomeňme nového předsedu ČMFS Ivana Haška, který dokonce vede i reprezentaci, ale také Karla Poborského, Lubomíra Vlka nebo Luboše Kubíka. V hokeji je to podobné. Vzpomeňme Karla Guta nebo Vladimíra Růžičku, který trénuje i šéfuje, podobně jako Hašek ve fotbale, ale na klubové úrovni. Jiní se snaží uplatnit svoje zkušenosti jako hráčští agenti, za všechny jmenujme exsparťana Václava Němečka.
Ti, kteří si vydělali solidní peníze, velmi často podnikají. Například Karel Poborský šéfuje úspěšné firmě Resi. Opakem je jeho dlouholetý kolega nejen v reprezentaci Pavel Nedvěd, který při podnikání v dřevozpracující firmě přišel o desítky miliónů. Olympijský vítěz v desetiboji z Barcelony Robert Změlík úspěšně podniká ve zdravé výživě a ještě vede sportovní centrum kolegy Romana Šebrleho.
Vítěz několika etap Tour de France Ján Svorada patří k těm, kteří prodávají a zajišťují servis kol, hodně automobilových závodníků prodává a dělá servis automobilů, k nejznámějším patří bývalý mistr Evropy na okruzích Břetislav Enge.
Cyklističtí bratři Kejvalové „utekli“ od kol, vlastní pekárnu, bývalý fotbalista Jiří Sloup se živí jako zedník, Jan Berger sice trénuje, ale když je potřeba, dokazuje, že nezapomněl, jak se drží malířská štětka. Hokejista Roman Kaděra v Praze prodává luxusní oblečky pro psy. Bývalý ostrý bek Sparty Jaroslav Šíma založil bezpečnostní agenturu.
Spousta sportovců se realizuje ve službách, vlastní hospody nebo je má pronajaté. Ladislav Vízek byl znám svojí Kozlovnou. A jsou tací, kteří se pustili i do obchodu s realitami. Podobných, pro sportovce neobvyklých forem činnosti po skončení kariéry bychom našli spoustu.
