Článek
Sezonu začínáte netradičně etapovým závodem Vuelta San Juan v Argentině, jehož se účastníte poprvé v kariéře. Proč jste se rozhodl změnit osvědčený program?
Pravidelně už pět let jsem začínal v Portugalsku Kolem Algarve. Měl jsem chuť na malou změnu. Nemám přitom rád dlouhé lety. Třeba cesty na etapáky do Kataru nebo Ománu jsem nesnášel. Ale letěli jsme o týden dříve a po návratu budou ještě tři týdny na vyladění formy pro klasiky. Navíc závod v Argentině by neměl být tak těžký jako Algarve. Jezdí se tam hodně rychle. Dostanu do sebe správný závodní šmrnc. Chytím rytmus. Navíc se podívám do jiného koutu světa.
V jakém jste rozpoložení po zimní přestávce, kterou jste opět vyplnil starty v cyklokrosových závodech?
Měl jsem devět startů, což bylo o trošku více než v minulých sezonách. Tehdy jsem získal na krosových tratích výbušnost, která může být rozhodující v závěrečných a klíčových momentech klasik. Osvědčilo se to v předminulé i minulé sezoně, tudíž jsem jel ještě o trošku více krosu. Snad bude efekt cyklokrosu stejný jako před rokem.
Minulou sezonu jste v Algarve odstartoval vítězstvím v páté etapě. Lze očekávat pokus o dílčí triumf i v Argentině?
Brzdit určitě nebudu. Chci si hezky zazávodit. Pokud budu mít šanci uspět v etapě, zkusím to. Já byl při týmovém soustředění trošku unavený a potřeboval si odpočinout. Byl jsem na tréninkovém kempu ve španělském Calpe, na Vánoce jel do Česka, k tomu jsem absolvoval podle plánu všechny krosové závody, zase jel na kemp do Španělska. Ale nyní se cítím velmi dobře. Máme velmi silnou sestavu. Tak uvidíme, jak se závod vyvine.
Do sezony vstupujete s novým dvouletým kontraktem. Až vám smlouva vyprší, budete u Deceuninck Quick Step už deset let. Zvažoval jste po loňské výborné sezoně, kdy jste ovládl klasiky Omloop Het Nieuwsblad a E3 Harelbeke, změnu?
Já jsem to měl vždycky tak, že jsem byl dlouho v jednom týmu. Ještě v dobách cyklokrosové kariéry jsem pět let oblékal dres stáje Fidea. Nyní jsem dostal nabídky od konkurence, kde bych určitě snadněji prošel selekcí na závody, o něž bych měl zájem a rozhodně bych dostal větší prostor při útoku na etapová vítězství či v jednodenních závodech. Přesto jsem se rozhodl zůstat. Už vím, jak systém funguje. Nic mi v týmu nechybí, není potřeba čas na adaptaci. Znám všechny závodníky i lidi kolem týmu. Nebyl zásadní důvod ke změně.
Někteří bývalí lídři Deceuninck Quick Step opustili, vy jste prožil výbornou sezonu. Bude nyní vaše pozice dominantnější a významnější?
Ne. U nás nehraje roli, jestli jsem něco vyhrával v loňském roce. Je hezké, že jsem ovládl dvě klasiky a v dalších velkých jednorázovkách byl do desítky. Ale začínám znovu od nuly. Pozici si musím vybojovat a potvrdit výsledky.
Váš tým se přezdívá Wolfpack. Jak si připadáte ve vlčí smečce ve čtyřiatřiceti letech? A vlastně i v pelotonu překypujícím stále mladšími cyklisty? Máte pár sezon ušetřených díky začátku kariéry na cyklokrosových tratích?
Je fakt, že pro silniční cyklistiku jsem už starší. V týmu jsou všichni kluci do čtyřiadvaceti let. Na druhou stranu, moje motivace se nijak nezmenšila. Spíše se stupňuje. Navíc jsem přesvědčený, že v předešlých dvou letech jsem našel správný systém. Mám za sebou stejný tým lidí, kteří mi pomáhají. Fyzioterapeuti, maséři, trenéři. Všechno zapadlo do sebe. Navíc už mám z jednodenních i etapových závodů hodně zkušeností. Věřím, že budu ještě lepší.
Je hlavním cílem jara Paříž-Roubaix? Nebo berete triumf z jakékoliv klasiky?
Omloop Het Nieuwsblad, Strade Bianche, Harelbeke, Gent-Wevelgem, Fladry a Paříž-Roubaix jsou krásné závody, které mi vyhovují a soustředím se na ně. Vlastně už od konce sezony mám program nastavený, aby forma gradovala na konci března a začátkem dubna. Ale závody jsou nevyzpytatelné. Člověk může mít životní formu, ale když zůstane zavřený za pádem nebo píchne, jsou všechny šance ztracené. Někdy je náš sport nespravedlivý.
Říkal jste si, že se od vás štěstěna minulý rok odvrátila právě při Roubaix?
Měl jsem tehdy určitě formu na lepší výsledek, než bylo osmé místo. Ale žádný závod nejedeme jako individuality. Jde o tým. Roubaix jsme vyhráli, tudíž jsem se radoval z kolektivního úspěchu.
Platí, že v druhé polovině sezony bude vrcholem vašeho programu Tour de France a silniční závod na olympijských hrách v Tokiu?
Olympiáda je vrcholem druhé části mojí sezony. Věřím, že by mi to v Tokiu sedělo. Po klasikách budu mít pět šest dnů volna. Pak začnu ladit formu, kterou mívám tradičně v době olympiády výbornou. Chci se tam pokusit o dobrý výsledek.
Pokud pojedete Tour, zůstane sedm dnů na přesun do Japonska a aklimatizaci před závodem. Není kombinace nejslavnějšího závodu světa a olympiády problematická?
Očekávám, že minimálně polovina cyklistů startujících na Tour pojede následně i do Tokia. Tudíž většina bude mít rovné podmínky. Navíc pokud bych se nevešel do nominace pro Tour, pojedu stejně Kolem Polska, abych měl závodní rytmus. Udělám prostě vše, aby moje forma gradovala v Tokiu.
Tolik si pro olympijský závod věříte? Už jste trasu závodu studoval?
Máme k dispozici speciální software, kde je trasa vidět v reálné podobě. Navíc na horu Fudži jsem jel ještě při angažmá v týmu Fidea v roce 2006 časovku. Je to brutální kopec, ale čtyřicet kilometrů před cílem. Musím se připravit tak, abych pří výstupu na Fudži eliminoval ztrátu a následně si dojel do první skupiny, což bude plán velké části balíku. A pak to bude loterie. Olympijský závod je přeci jen trošku jiný stylem závodění i taktikou. Rio před čtyřmi lety bylo senzačním zážitkem a zkušeností. Nechci v Tokiu chybět. A věřím v parádní výsledek.
