Článek
Od soboty se jmenuje Kateřina Emmons. Sešlo se osmdesát hostů nejen z Česka a USA, ale i Slovenska, Finska, Německa. Svatební dort měl tři patra, pilo se moravské víno a jedl se, mimo jiné lahůdky, i typický americký krocan. Mladí novomanželé Právu poskytli exkluzivní rozhovor...
Kdy jste se poznali a jak přeskočila ta vzájemná jiskra?
Kateřina a Matthew společně: Poprvé jsme se poznali na Olympiádě v Aténách. Od vidění jsme se znali už dříve, ale až tam jsme měli možnost říci i pár slov. Oba jsme si byli hodně sympatičtí a dobře se nám povídalo. A když jsme se viděli později na finále Světového poháru a poznali se ještě lépe, protože je to závod pouze pro top střelce z jednotlivých disciplín, takže je to poměrně malá společnost, tajně jsme si každý pro sebe přál, aby z toho bylo víc, než přátelství. Ale nic jsme si neřekli. To až o rok později na soustředění v Colorado Springs, když bylo jasné, že se nic z toho hezkého před tím nevytratilo.
Co pro vás znamenal svatební den?
Kateřina: To je docela jednoduché. Byl to výjimečný okamžik v mém životě. Splnění snu, to je vždycky výjimečné. Ohromně jsem se na ten den těšila. Bylo to vzrušující, plné napětí a očekávání i radosti.
Matthew: Je to skutečně takové splnění snu. Než jsem poznal Katku, měl jsem takový sen o ženě, s jakou bych chtěl žít, o místě, kde bych se rád usadil...no, a v Katy jsem svůj sen našel. Takže pro mne je to začátek takového života, jaký chci žít.
Kde budete žít po svatbě a máte vybrané místo?
Kateřina a Matthew společně: Hodně o tom přemýšlíme. Do olympiády máme jasno, to budeme přebývat v Colorado Springs, a pak se uvidí. Chceme někam, kde je hodně sněhu v zimě, ne moc horko v létě a kam rodiče nebudou mít moc drahé letenky. (usmívají se) Hlavně se nám tam musí líbit.
Znamená to pro Kateřinu konec se sportovní kariérou?
Kateřina: No, jak se to vezme... Pro slečnu Kůrkovou ano. Ta bohužel skončila letos už na Světovém poháru v Mnichově, který byl začátkem června. A paní Emmons uvidí, co čas, olympiáda v Pekingu a potom velké stěhování přinesou.
Matthew: Já si myslím, že Katy může střílet tak dlouho, jak se jí zachce. Když bude mít pořád motivaci a bude jí to bavit, budu rád. Proč ne. Hrozně rád ji sleduji při střílení, je to pro mne krásný zážitek. Malý koncert. Ale cokoliv bude dělat, má v tom moji podporu. Hlavně, když bude šťastná.
Na kdy plánujete založení rodiny?
Kateřina: Tak já už bych plánovala dávno, ale máme ještě olympiádu. Už jsme o tom mockrát mluvili. Až se po olympiádě v Pekingu někam natrvalo přestěhujeme, tak bychom rádi rodinu založili. Na děti se hrozně těším. Jsem tak trochu víc rodinný typ.
Matthew: Jo jo, po olympiádě, až budeme mít, kde bydlet. Teď žijeme v tréninkovém centru v Colorado Springs, což není napořád.
Jak často budete jezdit do Česka?
Kateřina: Já se určitě budu do olympiády vracet do Evropy častěji a domů taky. Budeme tady letos skoro celou zimu, a pak mě čeká mistrovství Evropy ve vzduchové pušce ve Švýcarsku. Po Pekingu, to bude záležet na tom, jestli budeme pokračovat ve sportovní kariéře a jaké budou možnosti. Těžko teď říct, když nevíme, co nás čeká. Ale budeme se snažit co nejčastěji to půjde. Také cestování s dětmi není tak jednoduché...
Matthew: Vidím to stejně. Uvidíme, co nás čeká. Když budeme pořád střílet, určitě to půjde několikrát do roka. V Evropě je hodně závodů, můžeme tu mít soustředění a podobně...Ale pokud skončíme, pak se věci změní... To bychom byli oba zaměstnáni jinde...No prostě uvidíme, to se těžko odhaduje. Máme to v Česku rádi a hlavně tu máme rodinu, takže se budeme snažit sem hodně jezdit.
Jak se vůbec Mattovi v Česku líbí, dovedl by si představit, že by tu žil?
Matthew: Mám to tady moc rád. A jestli bych tady mohl žít? Kdybych uměl víc česky, určitě bych to viděl jinak, zatím se moc nedomluvím. Rozumím, ale nepopovídám si. Takže je to těžší. Upřímně bych ale raději žil tady, než v několika státech USA, některé prostě nemám rád. V Česku jsou fajn lidi a hodně kultury, kterou mám rád.
Umíte oba vařit?
Kateřina: Jasně a hrozně rádi vaříme společně. Poslední dobou Matt spíš vařil pro mne, když jsem se učila na zkoušky, ale jinak se střídáme nebo jeden děláme maso, na to je odborník Matt, a druhý přílohu, což je většinou moje parketa. Také nás baví zkoušet nové věci. Třeba pohanku, cuketu, lilek, celozrnnou mouky a tak... Hodně se nám tím obohatil jídelníček.
Matthew: Je fajn, že oba máme jiné zvyky, jak připravovat jídla, takže se od sebe vzájemně učíme. Katy vaří moc dobře... Až moc dobře, takže se skoro vždycky přejím. Naštěstí vaříme vcelku zdravě.
Co Mattovi chutná z českých jídel a co Kateřině z amerických?
Kateřina: To záleží na tom, co myslíte tím „americkým jidlem“. Většina lidi si myslí, že se tam jedí jenom hamburgery a hranolky. Ale to záleží čistě jenom na vás, co si vyberete. Stejně jako tady. Asi bych nemluvila o jídle, ale v čem jsou Američané nepřekonatelní, jsou marinády, které dávají masu úžasnou chuť Celé barbeque je naprosto skvělá záležitost. A málem bych zapomněla na oranžové brambory, tzv. Sweet potatoes, o kterých jsem si myslela, že jsou zkažené, když jsem je poprvé viděla. Tak to mi chutnají také. Hlavně na sladko udělané. To je pochoutka největší.
Matthew: Toho, co mám rád z české kuchyně, je víc... Bramborák, guláš, svíčková od našeho bráchy, tedy švagra, ...a halušky. Ty jsou sice slovenské, ale moc dobré. Zatím jsem neměl nic, co by mi nechutnalo. Hmm, a babiččin makovec je výborný. No, a potom také pivo. V Plzni je to jako v kulinářském ráji.
Pomáháte si navzájem i při střílení?
Kateřina a Matthew společně: Samozřejmě pomáháme. Když má jeden nápad, poví ho druhému. Konečně jsme se naučili spolupracovat. Na začátku to bylo zvláštní, protože máme oba svoje tréninkové střelecké cesty, ale teď už víme, jak si o tom povídat a co ten druhý potřebuje, takže si navzájem poradíme. Tak nějak se doplňujeme. Katy je víc „pocitový“ člověk, já víc přemýšlím, jak co funguje.
Čím udělá největší radost Katka Mattovi a opačně?
Kateřina: Tak já si myslím, že největší radost Matt má, když nemám pomalý den, protože on je hodně akční a mně se prostě někdy nechce rychle hýbat. A já mám největší radost, že ho vůbec mám, takže mi vlastně dělá radost neustále.
Matthew: Mám prostě radost z toho, jaká Katy j,e a že je moje. Je krásné vědět, že když mám například ráno naspěch, nemusím si připravovat snídani a tak, protože už to na mne čeká na stole, takže se nemusím tolik honit. Je toho prostě hodně, čím mi dělá radost. Líbí se mi její náhled na svět. Ale nejdůležitější je, že stojí za mnou ve všem, ať se děje cokoliv. Já se jí snažím být stejnou oporou a dobrým životním partnerem tak, aby byla šťastná.
