Článek
Bylo mu devět, když začal s rychlobruslením na krátké dráze. Dřel do úmoru, prosadil se do reprezentace. Dokud studoval, držel se na dohled špičce. Na mistrovství světa 2009 skončil jedenáctý v závodě na patnáct set metrů. Jenže po škole přišel zlom. „Pokud se člověk věnuje intenzivně sportu, ale ten ho neuživí, musí jít do práce. Jde o prostou zákonitost. Já se sportem neuživil, a tak jsem nastoupil do zaměstnání," vysvětluje Loudín.
Kariéru ukončil v roce 2011
Na konci roku 2011 ukončil kariéru. „Věnoval jsem se logistice v jedné firmě, která vyrábí plastové komponenty pro boleslavskou automobilku," vypravuje, že jako absolvent střední odborné školy v Mladé Boleslavi dokonale zužitkoval obor technické administrativy.
Po šesti měsících mimo závodní dráhy mu short track začal chybět. A tak se vrhnul po hlavě do tréninku. „Půl roku jsem se snažil skloubit zaměstnání s přípravou na závody. Ráno jsem šel do práce, potom na trénink. Večer jsem dorazil domů, najedl se a šel spát. Bylo to vysilující a dlouhodobě něco takového na vrcholové úrovni není možné," líčí Loudín, který se připravuje v Benátkách nad Jizerou a během jednoho týdne trénuje čtyřiadvacet hodin.
Nakonec mu pomohl otec. „Má internetový obchod s autodoplňky a je vedoucí prototypového oddělení firmy, kde jsem pracoval. Poskytl prostředky jako sponzor, určité finance se našly i na svazu, takže jsem se na začátku minulého roku zase začal věnovat rychlobruslení naplno."
Peníze z rodinného rozpočtu
Skutečnost, že sportovní kariéra je hrazena z rodinného rozpočtu, představovala pro Loudína motivaci navíc. „Člověka více zavazuje, když peníze na financování sportovního rozpočtu poskytuje táta. Nekontroloval mi tréninky, nedával ultimáta. Ale určitě jde o větší zátěž na psychiku. Dříve jsem byl na závodech uvolněnější," připouští Loudín.
Když se mu podařilo při závodech Světového poháru v Turíně a následně ruské Kolomně na trati 1500 metrů zajet v součtu 34. místo, byl blahem bez sebe. Šestatřicet závodníků mělo totiž jistou místenku pro olympijské hry v Soči. „Když mě táta začal sponzorovat, řekli jsme si, že zkusím nominaci vybojovat. Šlo o vrchol, o němž jsme oba snili. Kdyby mi někdo před rokem řekl, že se kvalifikuji na olympijské hry, vysmál bych se mu," culí se Loudín.
"Když to nevyjde, vrátím se do kanceláře"
Jistotu pro boje na krátké dráze má do konce dubna. „Neřeším, co bude dál. Nyní mám v hlavě jen olympiádu, pak přijde na řadu ještě mistrovství světa. Pokud se mi podaří zajet dobrý výsledek, ministerstvo vnitra by mě zaměstnalo na plný úvazek. Pak bych mohl pokračovat. V opačném případě se vrátím do kanceláře," krčí rameny smířlivě Loudín.
Co znamená pro short track dobrý výsledek? „Musím být na olympiádě nebo mistrovství světa do osmého místa, což je docela krušné. S ohledem na bitvy, které se v našem sportu odehrávají, mohu být teoreticky i první. Ale vzato čistě z tréninkového pohledu a při podmínkách, které jsou v Česku, na místo v první osmičce nemám," přiznává upřímně.
Zážitkem i let speciálem
Nejistota ho však neznervózňuje. „Chci si hlavně užít každou chviličku na bruslích. Těším se do Soči, na olympijskou atmosféru i novou zkušenost. A samozřejmě i na další sportovce. Pro mě bude zážitek už cesta speciálem do dějiště her," směje se olympijský debutant Loudín.
