Článek
Premiéru v plzeňském dresu jste si odbyl v úterý v Lize mistrů proti Manchesteru City, teď jste po třech a půl letech zažil obnovenou ligovou, a zase bez vítězství. Jak jste spokojený?
Tak napůl, protože jsme doma nevyhráli. Těšit mě může jen nula vzadu.
Čekal jste, že bude Dukla takhle zlobit?
Oni hráli hodně zezadu a spoléhali na brejky, které byly hodně nebezpečné. V první půli šel ze strany na gólmana Mareš, ve druhé mohlo být ještě hůř. Kdyby dohráli pár situací, které si vytvořili, mohli tu klidně vyhrát. Měli jsme tedy i štěstí.
Hodně práce jste měl hlavně s Pospěchem. Brání se těžko?
Zbyněk Pospěch je velmi nepříjemný útočník. Hraje hodně do těla. Párkrát jsem se ho snažil předskočit, několikrát mě fauloval. Kdyby ale některé situace lépe dohrál a v jedné situaci, kdy jsem mu vypíchl míč, přihrál spoluhráči, tak by to pro nás bylo velice nebezpečné. Naštěstí se gólově neprosadil.
V závěru jste se při trestném kopu Pavla Horvátha srazili hlavami se spoluhráčem Tomášem Hořavou. Vy jste ho neviděl?
Vůbec ne! Až v kabině jsem se dozvěděl, že to byl Hořava. Viděl jsem míč ve vzduchu, vyskočil a najednou rána. Zatmělo se mi před očima. Chvilku jsem byl i otřesený, ale jsem rád, že to pro nás oba dobře skončilo a zápas jsme dohráli.
Jak těžké pro vás bylo zapadnout do kabiny a herního systému Plzně?
Když jsem přišel, znal jsem devadesát procent hráčů, tím to pro mne bylo všechno jednodušší. V reprezentační pauze jsem s Viktorií potrénoval a za těch čtrnáct dní nám trenér Pavel Vrba dal do hlavy herní systém, takže jsme s Martinem Pospíšilem zapadli docela dobře.
Při tlaku Viktorie jste se po jednom rohovém kopu dostal do zakončení. Gól z toho ale nebyl...
Snažil jsem se levačkou trefit bránu. Martin Pospíšil to ještě tečoval, nakonec z toho byl jen roh. Kdybych trefil přímo bránu, možná by to byl gól. Bohužel jsem měl smůlu, ale dneska kdybychom hráli ještě pět utkání, tak bychom ten gól nedali. Šancí jsme měli hodně, ale finální fázi jsme nezvládli.
Kopali jste šestnáct rohových kopů, k tomu další standardky z nebezpečné vzdálenosti. Čím si vysvětlujete, že jste ani jednu neproměnili?
Z tolika situací žádný gól... Myslím si, že máme na tréninku co dělat. Nedohráli jsme i další situace. Wágner měl šanci, Hořava netrefil prázdnou bránu. Největší problém byl v našem malém důrazu. I při centrech do šestnáctky ze stran míč odvrátil první hráč Dukly, který tam byl připravený. Těch centrů bylo strašně moc, bohužel jsme se neprosadili.
Vrátil jste se po třech a půl letech. Jak vidíte českou nejvyšší soutěž?
Ligu jsem sledoval i v Německu. Myslím si, že její kvalita šla nahoru. Dnešní utkání bylo velmi dobré z obou stran a chyběl mu jen ten gól. Pro český fotbal je pozitivní, že spousta týmů se snaží hrát, tvořit a útočit.
