Článek
Asi nebudete oponovat, že podobná příležitost, jaká se nabídla vám čtyři minuty po rychle inkasovaném gólu, se musí proměňovat. Zvláště na evropské scéně, zejména v konfrontaci s protivníkem kalibru Janova...
To určitě. Byl jsem sám, ani obránce jsem za sebou necítil, viděl jsem vybíhající gólmana, takže jsem se snažil situaci vyřešit co nejrychleji a proto jsem hned střílel. Bohužel, chybělo štěstí...
Jen štěstí? Vždyť už jste vyšel ve druhém zápase střelecky naprázdno!
Takže nezbývá, než abych střelecký půst v dalším zápase zlomil. Tedy pokud budu zdravý a nastoupím.
Už před přestávkou na vás bylo vidět, že trochu kulháte, do druhého poločasu jste nenastoupil vůbec. To střety s obranou Italů tak bolely?
Nepříjemní sice byli, ale dnešní fotbal je hlavně o osobních soubojích. Čím víc jich útočník vyhraje a odražených míčů získá, tím je úspěšnější a i do šancí se dostává. Jenže v Janově je většinou vyhrávali domácí hráči.
A co vaše zranění?
To nevzešlo ze souboje, ale způsobil jsem si ho těsně před přestávkou při jednom z výskoků. Cítil jsem bolest ve svalu a nechtěl jsem riskovat vážnější zranění. Doktor mně hned nechal spolykat prášky, takže uvidím, jak na tom budu v dalších dnech.
Narazili jsme na obranu Janova, která proti vám vyrukovala jen se třemi hráči. Prostor k útočení se tudíž přímo nabízel...
Věděli jsme o tom, měli toho využívat. I úkoly jsme podle toho měli s Hlouškem přiděleny. Jeden z nás měl napadat prostředního stopera, druhý zavírat krajního, ale moc se nám to nedařilo. V tom ale kámen úrazu a příčina naší prohra nespočívala.
V čem jste ji tedy viděl?
Měli jsme být odvážnější směrem dopředu, protože Janov nás ničím nepřekvapil a v průběhu devadesáti minut nás svým fotbalem vlastně ani vyloženě nepřehrál.
Přesto jste prohráli, neboť jste stejně jako v drtivé většině předchozích pohárových konfrontací na půdě soupeřů inkasovali. Až na kvalifikaci o Ligu mistrů v Moldavii se stává pro Slavii pomalu evergreenem, že nastoupí a do deseti minut dostane gól!
Zajímavá statistika, ze které bychom se měli všichni poučit a chyb v úvodu střetnutí se vyvarovat. Asi bychom se neměli na začátek zápasů až tolik soustřeďovat. Před půldruhým rokem jsme šli ve Florencii na hřiště s tím, že nesmíme v úvodu inkasovat a samozřejmě že jsme branku dostali. A ve čtvrtek v Janově totéž!
Takže vy o bídné bilanci víte, ale přesto jste nepoučitelní...
Asi právě proto že o ní víme. Prostě na bilanci zapomenout, nebo se k úvodu utkání až tak úzkostlivě neupínat. Jakmile inkasujeme, musíme hrát jinak, než jsme původně chtěli, což je velice těžké. Zvláště v pohárové Evropě! V naší lize se dá výsledek ještě otočit, ale proti soupeřům kvalit Janov, Fiorentiny a spol. to jde těžko. Proto nesmíme inkasovat, držet nulu a pak případně protivníka potrestat. To je základ, od něhož se musí naše další účinkování na evropské scéně odvíjet.
