Článek
„Je to z mnoha pohledů takové hořko-sladké. Samozřejmě je mi Patricka líto, protože jsem Kanaďan a nechci být nepřítel. Ale jsem trenér, a když za mnou krasobruslaři přijdou, když mi dají důvěru, tak to pro ně rád udělám," řekl Orser agentuře Reuters.
Sám byl jedním z plejády vynikajících kanadských krasobruslařů, kterým olympijské zlato uniklo. Skončil stříbrný v roce 1984 v Sarajevu i o čtyři roky později v Calgary. Na domácí hry v roce 1988 přitom přijel jako úřadující mistr světa v roli favorita, ale těsně podlehl Američanu Brianu Boitanovi. „Jo, vím, jaký je to pocit," poznamenal.
Krasobruslaři Kanady nejsou prokletí
O deset let později než Orser získal stříbrné olympijské medaile Elvis Stojko. Třiadvacetiletý Chan, který nedokázal ve volné jízdě využít dvou Japoncových pádů, však odmítl slova o kanadském prokletí. „Myslím, že je legrační, že jsou kanadští krasobruslaři označováni jako prokletí jen kvůli tomu, že nedokážou získat zlato na téhle jediné akci," řekl.
Uznal však, že byl pod velkým tlakem, aby pro kanadské muže historické olympijské zlato získal. „Je to promarněná šance, ale jsem trojnásobný mistr světa a teď dvojnásobný stříbrný medailistka z olympiády," dodal krasobruslař, který v Soči účastí v krátkém programu pomohl Kanaďanům k druhé příčce v premiérové soutěži družstev.
Orser se v roli trenéra radoval ze zlata na druhých olympijských hrách po sobě, před čtyřmi lety k němu dovedl Korejku Kim Ju-na. V pátek měl navíc blízko k tomu, aby jeho svěřenci získali hned dvě medaile. Trénuje totiž rovněž evropského šampiona Javiera Fernándeze ze Španělska, který neudržel bronzovou příčku po krátkém programu a skončil těsně čtvrtý.
