Rubriky:

Národní liga

Gumotextilky a škvára by fotbalu někdy neškodily, tvrdí bojovník. Vrací se mezi profesionály

11. prosince 2017 10:46 - Hradec Králové

Jako fotbalista platil za vyhlášeného bojovníka, stejný styl učil Králův Dvůr v posledních letech i jako trenér. Teď se Jiří Sabou vrací do profesionálního fotbalu, když se od Nového roku stane výkonným ředitelem druholigového FC Hradec Králové. „Chceme do první ligy," netají záměry východočeského klubu Sabou v rozhovoru pro Sport.cz. Zároveń se nebojí pojmenovat, jak se fotbal během let proměnil. "Gumotextilky a škvára by občas nebyly na škodu," říká bez rozpaků.

 

archiv

Jak vzpomínáte na svou hráčskou dráhu v první lize?

Jenom pozitivně. Do první ligy jsem se dostal až v pětadvaceti letech, o to víc jsem si toho všeho vážil a prožil v ní krásných deset let. Z tehdy divizního Králova Dvora jsem přestoupil do Viktorie Žižkov, po pěti letech pak do Teplic. Poznal jsem řadu kvalitních trenérů a hráčů, namátkou na Žižkově pana Uličného, Zdeňka Ščasného, Víťu Lavičku, Jardu Šilhavého, v Teplicích pak již zesnulého Vlastíka Marečka, Juru Bartla, Petra Radu. S řadou spoluhráčů jsem dodnes v kontaktu.

Kterého týmového úspěchu si ceníte nejvíce?

Vítězství v poháru ČMFS s Viktorkou Žižkov, postup v Poháru UEFA přes Glasgow Rangers. Ve sbírce mám také tři třetí místa, v roce 2002 jsem do posledního kola hrál s Viktorkou o titul..

Pomohly vám hráčské zkušenosti při trenérské práci v Králově Dvoře?

Stoprocentně. Myslím, že pokud trenér sám aktivně hrál na vyšší úrovni, poznal kvalitní trenéry, a zažil jak funguje kabina a její zákonitosti, tak je to velká výhoda. Osobně jsem neměl trenérské ambice, když předloni v létě vedení Cábelíků přišlo s tím, že budu trenér. Váhal jsem, chtěl jsem ještě hrát. Nakonec jsem na to kývl, ale zpočátku jsem toho litoval, byla to pro mě totiž strašná hektika. Nepředstavitelná. Bylo na všechno strašně málo času, lítal jsem po práci mezi Prahou, Královákem a Příbramí, dával dohromady kádr, po nocích si připravoval tréninkový plán a nespal, protože mozek jel naplno i v noci. Spadl jsem do toho rovnýma nohama a vlastně to bylo asi dobře, protože jsem nad tím vším nemohl moc přemýšlet. Dnes už nelituji. Jsem za tuto trenérskou zkušenost strašně rád. Musím přiznat, že mě trénování chytlo. Prožil jsem krásný rok a půl, měl navíc snový trenérský start, ve skromných podmínkách jsme po podzimu byli třetí a k tomu vyřadili v poháru Teplice a Jablonec. Pro mě je to všechno o to víc cennější, že loni jsem byl navíc na všechno sám, Tomáš Šilhavý byl mým hrajícím asistentem, teprve až letos od léta plnohodnotným.

Bude teď Tomáš Šilhavý, syn trenéra Jaroslava Šilhavého, vaším nástupcem?

Podle mého tým celkem logicky z pozice asistenta převezme, pro Královák to v tuto chvíli je ta nejlepší volba. Tomáš je lidsky skvělý, na fotbal má správný pohled, myslím, že má předpoklady být úspěšným trenérem.

Vracíte se do profesionálního fotbalu v nové funkcionářské roli. Cítíte, že se to v nejvyšších soutěžích hodně změnilo?

Fotbal je pořád fotbal, ale myslím, že doba je trošku jiná, hráči jsou méně odolní, nejsou osobnosti. Celkově si myslím, že kvalita šla dolů. Nechci, aby to vyznělo špatně, určitě máme kvalitní hráče, trenéry, snažíme se vytvářet pro mládež nejlepší podmínky, máme akademie, mládežnická centra, juniorské ligy... Bezpochyby je tohle všechno správné, ale myslím, že někdy by „škvára a gumotextilky" nebyly na škodu. Poznal jsem to i jako trenér, byť v ČFL. Sehnat dneska hráče, který má charakter, a který chce na sobě pracovat, neřeší prvotně peníze a má touhu něco dokázat, není jednoduché.

Máte praxi i z mimofotbalové pracovní sféry. Dá se to využít i v budoucnu ve fotbale?

Myslím, že ano. Získal jsem další cenné zkušenosti, otevřel jsem si i mimofotbalový obzor, poznal spoustu úspěšných lidí, které třeba fotbal vůbec nezajímá. Myslím, že Ti, co dělají celý život jen fotbal, nemají možná pak tu správnou sebereflexi. Některé věci pak třeba ani nevidí, není to jejich chyba, ani to totiž nemohou vidět, neumí to porovnat s něčím jiným. Fotbal je v konečném důsledku jen fotbal, není to žádný pupek světa.

V Hradci Králové vás čeká dosud nepoznané působení v ředitelské a manažerské funkci. Nastupujete od 1. ledna. Máte už představu o prioritách klubu?

Do Hradce Králové přicházím se vší pokorou, ale s energií a natěšený na novou pracovní výzvu. Podle prvotních poznatků přicházím do klubu, který má podporu města. Do silného regionálního klubu, co má tradici a velkou i kvalitní mládežnickou základnu. Priorita pro nás všechny je nyní jasná, postavit stadión, vrátit klub do první ligy a stabilizovat ho tam tak, aby se v Hradci hrála první liga pravidelně. Hradec Králové bylo vždycky fotbalové město. Sám pamatuji desetitisícové návštěvy, potenciál tu vidím obrovský. Není proto důvod, proč by se nám to nemělo podařit, když to všichni chtějí. Vnímám, že je tu nyní od hradecké veřejnosti velká negace a nedůvěra ke všemu, ale slibuji, že udělám vše, co je v mých silách, aby se lidé v klubu nastartovali a abychom přivedli hráče, kteří mají srdce a budou chtít hrát za Hradec Králové. Moc bych si přál, aby se fanoušci vrátili zpátky na stadión, aby nás fotbal všechny bavil a abychom třeba jednou přepsali historii a fanoušci tu po letech zažili nějaký fotbalový úspěch.

eš, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Národní liga

Filtr článků - Národní liga


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Tabulky
  • Kalendář

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..