Článek
Utkání anglické ligy s Manchesterem City jste před Vánocemi rozhodl brankou v nastavení, v neděli jste se trefil do sítě Tottenhamu a opět to byl vítězný gól...
Především musím říct, že zápas hodně ovlivnilo vyloučení hráče Tottenhamu už v první půli. Ve druhé jsme do nich bušili, až jejich obrana povolila. Sedm minut před koncem přilétl centr ze strany a přes obránce jsem se trefil hlavou. V závěru pečetil druhým gólem tři body Craig Beattie.
Vypadalo to ale, že jste si ve vzdušném souboji trochu pomohl rukama...
Tohle je v Anglii běžné. Kolik já schytám mnohem tvrdších úderů... Pokud to není jasný faul, sudí to málokdy pískají. Obránce mě také nešetřil.
Kde se vzala vaše střelecká pohoda v závěru roku?
Zvedli jsme se jako mužstvo. Hraju celé zápasy, daří se mi. Vpředu nastupujeme dva, což je rozhodně lepší. Tahle dvě domácí utkání nám ukázala, že na vlastním hřišti můžeme porazit kohokoliv. Od toho se musíme odpíchnout v boji o záchranu.
Mezitím jste ale hráli na trávníku Chelsea a vy jste nastoupil až v závěru na nějakých dvacet minut...
To bylo součástí taktiky. Připravovali jsme se hlavně na zápas s Tottenhamem. Odpočíval jsem nejen já, ale i můj parťák z útoku Luke Moore. Přišlo mi to vhod, protože jsem byl nachlazený a bral antibiotika. Ještě proti Tottenhamu, kdy jsem odehrál celý zápas, jsem toho měl plné zuby.
S Petrem Čechem jste se potkali?
Už před zápasem jsme si popřáli hodně štěstí a po utkání jsem si s ním vyměnil dres. Popovídali jsme si trochu o tom, co je nového, jak se daří, jaké byly Vánoce...
A jaké byly ty vaše?
Moc krásné, protože jsem mohl prožít český Štědrý večer s přítelkyní a její maminkou. Bylo to fajn.
Prozradíte nejhezčí dárek?
Maminka přítelkyně mi namalovala obraz, můj portrét. Krásně provedené dílo. A také ty dva góly a šest bodů považuji za vánoční dárek.
V Premier League jste dal na podzim už šest branek a jste nejlepším střelcem týmu. Berete první půlrok v soutěži jako úspěšný?
Šest gólů je sice hezkých, ale mohlo a mělo jich být určitě ještě víc. Šance jsem měl. Nehrál jsem ale všechny zápasy, střídal jsem, takže to zase není až tak špatné. Pro mne jsou nejdůležitější výsledky mužstva. Věřil jsem, že naše postavení v tabulce bude lepší. Takže spokojený nejsem.
Ale fanoušci vás milují...
Ono je to oboustranné. Když zaplněný stadión skanduje moje jméno, je to moc příjemné.
Říká se, že kdo je v Anglii o Vánocích poslední, sestupuje. Zlomíte tuhle pověru?
To není pověra, ale statisticky podložená záležitost. Přesto uděláme maximum, abychom to zlomili. Když budeme porážet týmy jako Sunderland, Newcastle, Wigan, dokážeme to. Musíme prostě vyhrávat doma a něco přivézt z venku. Závěr tabulky je hodně vyrovnaný.
Které bodové ztráty vás nejvíc mrzí?
Je jich víc, ale hlavně takové, kdy jsme v utkání vedli a prohráli, nebo nám po inkasované brance v závěru zbyl jen bod. Napadají mě hlavně souboje s Wiganem, Blackburnem, Portsmouthem. Někdy platíme velmi krutou nováčkovskou daň.
Co vás čeká v nejbližších dnech?
Do konce roku máme klid, ale už 3. ledna hrajeme FA Cup s Petersboroughem. Ten zápas bychom měli zvládnout. Pak přijde v lize derby s Aston Villou na jejím trávníku.
S jakými přáními půjdete do nového roku?
Hlavně zdraví a samozřejmě abychom se zachránili a já k tomu přispěl co největším počtem gólů. A chci se také udržet v reprezentaci.
