Článek
Spokojenost z vás přímo sálá, čemuž se vlastně po výhře nad Atlétikem a primátu ve skupině nelze divit...
Určitě jde o největší úspěch mé dosavadní kariéry. S Mladou Boleslaví jsme sice hráli skupinu Evropské ligy, ale nedokázali jsme z ní postoupit. A loni jsem přišel do Plzně až po postupu do vyřazovací části soutěže rovněž minula, takže až v letošním ročníku jsem prošel všemi boji a podílel se na cestě dál.
Co podílel! Vy jste ho v duelu s Atlétikem pečetil vítězným gólem.
Vůbec prvním, takže to snad ani lépe dopadnout nemohlo.
To je všechno, co řeknete k trefě, kterou jste skolil obhájce trofeje?
Ono není co říkat... Po Daridově rohovém kopu a Ďurišově prodloužení jsem prostě nabíhal do prostoru, kde jsem měl být. A protože jsem tam byl ve správnou chvíli, byla už dorážka jednoduchá. Nácviku standardních situací se v přípravě dost věnujeme a jen se potvrdilo, že se to vyplácí.
Jednoduchá, ale hlavně vítězná. Co všechno bylo zapotřebí, abyste měli navrch nad jedním z evropských velkoklubů?
Určitě důslednost a dobré bránění. Atlétiko ve druhé půli dobře kombinovalo, takže nás přehrávalo. My se však poctivě vraceli, chodili jsme důrazně do soubojů, což Španělé v závěru utkání neunesli, takže Brazilec Diego Costa se nechal vyloučit a hosté dohrávali jen v deseti.
Závěr zápasu byl vůbec hodně hektický...
Vyhrocených situací přinesl skutečně spoustu, my však šli důsledně za výhrou a byli koncentrovaní až do závěrečného hvizdu. I proti soupeři končícímu jen v deseti to bylo zapotřebí. Měli jsme před očima zkušenost z prvního střetnutí v Madridu, kde nás Atlétiko porazilo vydařenou střelou po rozehrané standardce minutu před koncem.
Nakonec jste Atlétiku prohru oplatili a v tabulce základní skupiny skončili před ním. Co pro vás vůbec znamená skalp takovéhoto protivníka?
Důkaz, že i na soupeře takovéhoto formátu si můžeme troufnout a jsme schopni ho porazit. Loni zahráli kluci dobře i proti Barceloně a AC Milán, v domácím střetnutí dokonce s italským soupeřem remizovali, ale teď jsme vůbec poprvé nad soupeřem evropské extratřídy vyhráli. Pomohly nám k tomu zkušenosti z předchozích těžkých zápasů na evropské scéně, což se projevilo třeba i v tom, že jsme se proti Atlétiku nehrnuli bezhlavě do útoku a hlídali si vedení.
Po zápase jste se chopili trenéra a vyhazovali ho nad hlavu. To jste v sobě našli po tak těžkém utkání ještě dost sil k tomu, abyste ho vyzdvihli a neupustili?
Museli jsme je najít, protože si podobnou oslavu přímo na hřišti zasloužil.
Vzhledem k euforii, kterou jste po skončení zápasu prožívali, to je celkem pochopitelné. Náročný podzim, kdy jste dokázali vyhrát domácí ligu i skupinu Evropské ligy, vám však musel dát určitě zabrat.
Hlavně kluci, kteří měli i reprezentační povinnosti, toho mají plné zuby, protože zápasů bylo skutečně strašně moc. Napočítal jsem jich téměř třicet, což je porce, která v jiných klubech vydá na celou sezónu... Teď ale bude dost času na regeneraci, odpočinek a pak i na přípravu na jaro, kdy budeme chtít na podzimní tažení navázat.
