Článek
Co vás po příchodu do Dukly nejvíc překvapilo?
Že tu moc lidí nemluví anglicky. Myslím tím i v klubu, takže při tréninku je to celkem zajímavé. Ale v týmu je super parta a zatím to nějak funguje.
Kdo se vás v tomto směru ujal?
Našel jsem si pár kamarádů. V kabině sedím vedle Lukáše Žálčíka, který je takový můj překladatel. Už mě dokonce naučil pár českých slov, i když věty ještě dohromady nedám.
Jak se vám v Jihlavě žije?
Líbí se mi tady. Na ulici na mě občas někdo i křikne ahoj. Když mám volno, snažím se hlavně relaxovat. Jdu na procházku, na kávu nebo zajdu do restaurace. Nejvíc mi u vás chutná guláš. Jsem v Česku bohužel sám, přítelkyně zůstala ve Švédsku, protože ještě studuje. Ale už třikrát se za mnou přijela podívat.
Váš o dva roky mladší bratr Jacob má v této sezóně na kontě už 32 startů za Montreal, sledujete pozorně jeho výkony v NHL?
Zápasy Canadiens se většinou hrají pozdě v noci a já si nemůžu dovolit být vzhůru, protože dopoledne trénujeme. Spíš si je nahrávám a pouštím ze záznamu.
Jste s Jacobem často v kontaktu?
Víceméně každý den. Navíc přes léto se spolu připravujeme na sezónu. Jsem jeho fanouškem a momentálně tedy i fanda Canadiens.
Předchozí tři sezóny jste strávil v norském Storhamaru. Byl pro vás přechod do extraligy velkou změnou?
Adaptoval jsem se poměrně rychle, přestože tady hraju ještě ve větším tempu a proti kvalitnějším hokejistům, kteří působili v KHL i NHL. Dostat se do šance je tady složitější. Překvapilo mě, jak je extraliga těžká a vyrovnaná.
Jihlava ale zůstává v suterénu tabulky. Už se chystáte na boj o záchranu?
Nevím, jak silné jsou týmy, které se tlačí z první ligy nahoru. My ale určitě máme dobré mužstvo, i když jsme momentálně předposlední. Hodně zápasů jsme prohráli jenom o gól a dokázali porazit i v tabulce lépe postavené týmy. Pokud bychom přece jen skončili v baráži a navážeme v ní na nejlepší výkony v sezóně, neměli bychom sestoupit.