Článek
V průběhu sezóny 2012/2013 jste přestoupil z Litvínova do Chomutova. Jak na to vzpomínáte?
Prostě jsem odešel, ale nebudu to rozebírat. Důvody si nechám pro sebe. Letos v létě v Chomutově obměnili kádr a už se mnou nepočítali. Tak jsem se domluvil v prvoligovém Mostě s tím, že by byla možnost vypomáhat i Litvínovu.
Takže jste počítal s případným návratem do extraligy?
Napadlo mě, že se tady mohu objevit, kdyby se naskytla šance. Přišla v osmém zápase Litvínova.
S jakými pocity jste znovu zaujal svoje místo v litvínovské kabině?
Dýchla na mě pohoda, protože se klukům daří. Jen jsem si říkal, abych jim to nezkazil a ta pohoda se mnou neodešla (úsměv). Naštěstí jsme vyhráli nad Olomoucí. Během zápasu jsem zlomil hokejku, jedinou, co mám. Dohrával jsem potom s o deset centimetrů delší a díky ní jsem pak vytáhl puk z naší brankové čáry (úsměv).
Zápas jste dokončoval v první útočné formaci!
Bylo to po zranění Františka Lukeše. Předtím jsem byl na ledě v první a druhé třetině jen krátce. A najednou jsem se musel dostat do tempa, což není legrace. Soupeř nás výrazně napadal a bránili jsme náskok.
Prý mnoho nescházelo a hrál byste hokej v Maďarsku?
Nakonec z toho sešlo. Jsem rád, že jsem zůstal doma. Mohu být s rodinou, kdežto v Maďarsku bych byl bez ní.
Zajímavostí je, že z Mostu zamířil vedle vás do extraligy i Tomáš Divíšek.
Ano, hráli jsme spolu i předtím v Chomutově. Jsem rád, že „Divoch" je teď v Plzni a dal ve dvou vítězných zápasech už dva góly. Přeju mu to.
A co vy? Jak vidíte svou perspektivu v Litvínově?
Neřeším to. Během týdne se extraliga nehraje. Nevím, co bych v Litvínově dělal, když nastoupí až v neděli. To nemyslím nijak špatně. Spíš to vypadá, že si ve středu a v sobotu zase zahraju za Most (úsměv).
