Článek
Todt měl před volbou přímou podporu odstupujícího prezidenta i vlivného šéfa formule 1 Bernieho Ecclestona a v páteční volbě naplnil roli favorita. Vatanen se svou vizí nutné změny neuspěl a od elektorátu dostal jen 49 hlasů, Todt proti tomu získal 135 hlasů. Dvanáct hlasů nebylo započteno.
Spolu s Todtem se dostali do vedení lidé z jeho kandidátské listiny. Jde o sedm viceprezidentů sekce automobilové mobility a sedm viceprezidentů sportovní sekce, nového šéfa senátu FIA a jeho členy a prezidenty sekce mobility a sportu.
"Bude mou snahou zachovat kontinuitu, současně ale podpořím změny, které nám pomohou překonat výzvy příštích let. Podle odhadů by se měl počet automobilů na zemi do roku 2050 ztrojnásobit. Je odpovědností FIA zajistit udržitelnost takového rozvoje. Chceme stavět na zkušenostech a tradicích, musíme být ale připraveni reagovat na dění v globální éře, automobilové i sportovní," prohlásil Todt bezprostředně po svém zvolení.
Kontroverzní Mosley vydržel 16 let
Mosley se ujal vedení FIA v roce 1993 a s funkcí se loučí ve značně kontroverzní pozici. Londýnský právník se na jednu stranu postaral na začátku svého panování o významnou a prospěšnou restrukturalizaci federace, pod jejíž křídla vrátil sportovní sekci. Navíc byl zarputilým propagátorem vyšší bezpečnosti.
Na druhé straně ale jeho pověst pošramotila řada negativních momentů. Zejména skandály ve formuli 1 či loňská aféra, kdy byl syn zakladatele britské fašistické strany Oswalda Mosleyho přistižen s pěticí prostituek při sadomasochistických hrátkách v nacistických uniformách.
Novák pokračuje ve Světové radě
Vedle nového vedení FIA proběhla v pátek v Paříži také volba zástupců ve Světové radě automobilismu a Světové radě motorsportu. Ve sportovní sekci obhájil svůj mandát český zástupce Radovan Novák, který tak v řídícím orgánu světového motorsportu bude zasedat minimálně další čtyři roky.
| Prezidenti FIA | |
| 1904-1931 | baron Étienne de Zuylen (Fr.) |
| 1931-1936 | hrabě Robert de Vogüé (Fr.) |
| 1936-1958 | vikomt Jehan de Rohan (Fr.) |
| 1958-1963 | hrabě Hadelin de Liedekerke Beaufort (Fr.) |
| 1963-1965 | princ Filippo Caracciolo di Castagneto (It.) |
| 1965-1971 | Wilfrid Andrews (Brit.) |
| 1971-1975 | princ Amaury de Merode (Belg.) |
| 1975-1986 | princ Paul Alfons von Metternich (Něm.) |
| 1986-1993 | Jean-Marie Balestre (Fr.) |
| 1993-2009 | Max Mosley (Brit.) |
| od 2009 | Jean Todt (Fr.) |
