Článek
Začnu sobotním závodem na 1500 metrů, v němž jste skončila třetí, stejně jako v Calgary. Jaký mezi nimi byl rozdíl?
Byly hodně podobné. V Salt Lake City jsem se nemusela zvednout při střídání. Zvládla jsem ho bez problémů. V Calgary jsem tím ztratila asi půl sekundy. Tady jsem zajela velice rychle poslední kolo, takže nakonec z toho byl nový český rekord 1:53,44 minuty.
Zlepšila jste se i na kilometru...
Z toho mám také radost. Bylo to asi o osm setin oproti Calgary. V Salt Lake City jsem měla pomalejší rozběh, ale další dvě kola byla výborná.
Co byste říkala přestupu z dlouhých tratí na ty nejkratší?
(Smích) Tak to ne! Zůstanu u dlouhých, ty budou moje hlavní. Mám radost, že jsem za oceánem splnila cíl na trojce i pětce. Krátkým tratím se nevyhýbám, ale sprinty se jezdí technicky jinak. Přeškolovat se nebudu.
Nedělní start v hromadném závodě jste vynechala. Byla důvodem rostoucí únava, nebo dokonce zranění?
Zranění ne, jsem v pořádku. Únava ale byla už hodně velká. V Calgary jsem jela pět startů. Dokonce i dva v jednom dni. Tady už jsem po páteční pětce cítila, že toho mám plné kecky, i když jsem absolvovala jeden start za den. Domluvili jsme se s trenérem Novákem, že nemá smysl, abych odjela dalších šestnáct kol, lepší bude, když si odpočinu a začnu se připravovat na další závod první prosincový víkend v Inzellu.
Byl letošní start do sezóny tím nejvydařenějším za deset sezón, co bojujete o absolutní prvenství ve Světovém poháru?
Jestli úplně nejlepší, to říct neumím. Určitě ale jeden z nejlepších a jsem s ním moc spokojená. Dopadlo to lépe, než jsem čekala. Víc jsem si přát ani nemohla. Doufám, že když ta sezóna tak dobře začala, tak stejně dobře i skončí.
Kdy se vracíte domů a co vás do Inzellu ještě čeká?
Zpátky letíme v pondělí. Do Inzellu pojedeme v pátek. Budu sice trénovat, ale ne na ledě. Ten nechci do soboty ani vidět!