Hlavní obsah

Dusno u soudu s Berbrem. Soudce: Nebudu poslouchat osobní invektivy!

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Ke dvěma lehkým slovním přestřelkám mezi soudcem Vladimírem Žákem a obhájcem Romana Berbra Michalem Sýkorou došlo během úterní výpovědi prezidenta a majitele fotbalového Slavoje Vyšehrad Jaroslava Klímy. Důvod? Nejdříve dotaz ohledně existence zločinecké organizace, která je nejdůležitějším bodem celé kauzy Šváb kolem někdejšího místopředsedy FAČR Berbra, následně kvůli pouštění odposlechů.

Foto: Sport.cz

Roman Berbr a jeho obhájce Michal Sýkora u plzeňského soudu.

Článek

„Jsem ten poslední, kdo by chtěl někomu upírat nějaká práva. Jsem maximálně vstřícný, ale nemám zapotřebí poslouchat osobní invektivy,“ rozohnil se najednou soudce Žák. Už předtím si se Sýkorou vyměnili několik vět, které svou hlasitostí a razancí vybočovaly z jinak poklidného průběhu jednacího dne.

Sýkora se nejdříve Klímy zeptal, zda v minulosti zaznamenal, že by Berbr nějakým způsobem prosazoval Vyšehrad. „Nezaznamenal,“ odvětil svědek. Následně chtěl Sýkora vědět, zda Klíma zaznamenal činnost organizované skupiny zaměřené na systematické ovlivňování výsledků.

Žák namítl, že se jedná o sugestivní otázku, s čímž Sýkora jasně nesouhlasil. Argumentoval mimo jiné tím, že jen cituje text obžaloby, a pokud už soud na začátku září schválil dohody o vině a trestu, kde se o existenci skupiny hovoří, měly by být dohody součástí dokazování.

„Nemám nic proti soudu ani vám, jen se ptám na existenci zločinecké skupiny. Vycházím z rozhodnutí soudu, které si dle mého názoru nelze interpretovat jinak,“ řekl Žákovi. Vše vychází z toho, že Tomáš Grímm uzavřel dohodu o vině a trestu s tím, že se účastnil organizované skupiny. Marek Janoch pak v její prospěch jednal. Žák však dříve jasně řekl, že uzavření dohod nemá vliv na další průběh líčení.

„Nechávám během soudního řízení možnost vyjadřovat se obšírně. Vy nás ale osočujete, že už jsme udělali nějaký závěr. Nevím, jestli mi vidíte do hlavy. Musíme se s tím nějak vypořádat,“ odvětil Žák Sýkorovi, jenž soudci řekl, že také on má sugestivní otázky, ale Sýkora je nechává bez povšimnutí.

S položenou otázkou jednu chvíli nesouhlasil ani státní zástupce Jan Scholle, ale na Klímovu odpověď nakonec stejně došlo. „Nezaznamenal jsem činnost,“ odpověděl Klíma, jenž stojí v čele Vyšehradu už přes 20 let.

Hádka kvůli odposlechu

Po pauze na oběd se pokračovalo přehráváním odposlechů, na něž měl svědek reagovat. Až na jednu výjimku byl ve všech rozhovorech jako přímý aktér, jenže právě poslední mezi Rogozem a Michalem Káníkem vyvolal v soudní síni emoce.

Státní zástupce Jan Scholle o průběhu soudu s Romanem Berbrem a spol.Video: Sport.cz

Obhájce Romana Berbra Sýkora uvedl, že není role svědka komentovat odposlechy, kde on sám přímo nefiguruje. „Nevystupuje v telefonátu jako svědek,“ dodal. Žák opáčil, že se odposlech Klímy týká, protože je v něm zmiňován. „Je to v rozporu s trestním řádem, který jste zde zmiňoval, že bychom měli dodržovat,“ vzkázal Sýkora.

„Je to váš názor, neberu vám ho. Nedělám to s žádným postranním úmyslem. Je to standardní výpověď, ke které se vyjadřuje svědek,“ vzal si zase slovo žák. Sýkora reagoval: „Neřeším, zda je něco standardní, nebo ne. Ale jestli je to zákonné.“

„Mám právní názor na provádění důkazů, nikdy jsem se nesetkal s tím, že by to odvolací soud zamítl. Proto to z mého pohledu beru za zákonné,“ vysvětlil Žák. Sýkora chvíli mlčel a prohlásil: „Přemýšlím, jak se k tomu postavit, zda nepřerušit jednání a nepožádat soudní senát o přezkoumání.“

Žák na závěr jednacího dne uvedl, že se Senát bude celou věcí zabývat na neveřejném jednání a výsledek, jak bude postupovat při dalších přehrávkách, sdělí pravděpodobně při pokračování jednání ve středu ráno. Následovat budou další svědci, konkrétně bývalý sekretář Řídící komise pro Čechy na FAČR a blízký Berbrův spolupracovník Jan Hořejší a Jozef Chovanec, někdejší reprezentant a bývalý šéf komise rozhodčích.

O co jde Vyšehradu

Pražský klub je v kauze Šváb jedinou obžalovanou právnickou osobou. Podle obžaloby tehdejší sportovní ředitel Roman Rogoz nabízel rozhodčím úplatky, aby zápasy v třetí a také v druhé lize ovlivňovali ve prospěch celku z hlavního města. Šlo o období v letech 2019 a 2020. V celé kauze hrají roli také sázky. Státní zástupce navrhuje pro Vyšehrad peněžní trest 900 tisíc korun.

Klíma u soudu opakovaně uvedl, že pokud Rogoz tak činil, bylo to bez jeho vědomí. Rogoze prý najmul na základě doporučení, protože měl zkušenosti z vyšších soutěží a dokázal sehnat kvalitní hráče. Pak se ale cesty Rogoze a Vyšehradu rozešly.

„Bylo to z důvodů, že je tahle kauza, ale už si přesně nepamatuji detaily. Dnes nemáme žádné vztahy, nevzpomínám si, kdy jsem ho viděl naposledy. Nechci lhát. Přemýšlím, kde jsme se mohli potkat. Občas se mi o něm ale zdálo,“ prohlásil Klíma. Jeho výslech bude pokračovat odpoledne přehráváním důkazních materiálů.

„Dodnes jsme nenašli, že by se jako právnická osoba podílel na jakékoli trestné činnosti. Máme k dispozici předchozí výpovědi Rogoze, ale nenacházíme tam nic z toho, co je nám kladeno za vinu,“ zdůraznil zmocněnec Vyšehradu.

Korupční aféra ve fotbale: soud s Romanem Berbrem a spol.

Reklama